Žádný jiný umělec nebyl tak úzce spjat s uměleckou epochou secese jako český malíř Alfons Mucha. Dvanáct příkladů ukazuje jeho skvostně barevné a stále živé umění plakátu
Anna Zemánková (1908–1986) patří k těm osobitým tvůrcům, jejichž dílo nelze spoutat jednoznačnou charakteristikou. Z mnoha důvodů bývá její tvorba zařazována k art brut, v jehož kontextu patří k těm nejtajemnějším a nejmagičtějším.
Černobílé fotografie z 60. let a barevné z 90. let 20. století, brněnského fotografa, rodáka z Podkarpatské Rusi. Kniha obsahuje též rozsáhlý rozhovor s autorem a úvodní slovo k jedné ze Štursových výstav od jeho přítele Jaromíra Tomečka.
Příběh této knihy zní jako mnohohlasý chór. K literární rekonstrukci partu titulní postavy Friedl Dicker-Brandeisové využívá autorka vzpomínky žáků a přátel i výňatky z dochované korespondence.
Gustav Klimt vytvořil stěžejní díla Vídeňské secese. V krátkých textech je představeno dvanáct nejznámějších děl, která čtenáře provedou malířovým uměleckým vývojem.
Vztah nástěnné a deskové malby Jižních Tyrol k malbě krásnoslohé, zvláště bohemikální, je téma v literatuře mnohokrát zmiňované, dosud však nepodrobené pečlivé analýze.
Soubor zahrnuje lokality od západního cípu Krkonoš počínaje Harrachovem a Novým Světem, až po Žacléř a Trutnov na východě, českou i slezskou stranu Krkonoš, včetně Broumovského výběžku s Adršpachem a Teplickými skalami až po kladskou Hejšovinu.
Fotografie jako bytostně hraniční fenomén osciluje na hranici pomíjivého a trvalého, dynamického a statického, zjevného a skrytého, vědy a magie, pravdy a fikce, dokumentu a monumentu, informace a věci.