Na Žižkově
biografii je nejpřínosnější, jak autor pojímá jeho osobnost. Není
tolerantním utrakvistou, neuznává koexistenci různých pravd
či různých přístupů k poznání Boha. Koná a chová se přímočaře.
Téměř padesát let je jméno KT Auschwitz (Osvětim) pro miliony lidí na celém světě spojeno s hitlerovským masovým vražděním, zločinem, jaký nemá v dějinách civilizace obdoby.
Kniha přibližuje výjimečný a dosud neznámý případ z dějin třetího odboje. Vznikl na základě kritického studia archiválií a vzpomínek pamětníků. V textu, stojícím na pomezí literatury faktu a odborné historické studie, se spojují dva příběhy.
V noci 24. března 1944 byl Bram Vanderstok osmnáctý ze šestasedmdesáti mužů, kteří prolezli tunelem za plot z ostnatého drátu zajateckého tábora Stalag Luft III v polském městě Zaháň.
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
Pražské mordy, Skutečné kriminální případy z let první republiky (1918–1938) navazují jako přirozené pokračování na předcházející svazek Pražské mordy, Skutečné kriminální případy z let monarchie (1880-1918).
Zubovova kniha představuje osobitý pohled na ruské revoluce, únorovou a říjnovou, v roce 1917. Autor se zde formou přednášek zamýšlí nad příčinami politického a sociálního napětí v carském Rusku na počátku 20. století.
Kniha čtenářům přibližuje místa, která jsou spojena s činností lidí, již se v době druhé světové války zapojili do odbojové činnosti navázané na tehdejší Sovětský svaz.
