Východní Evropa možná nikdy neexistovala. Je to spíše označení území, jemuž Západ moc nerozumí, případně zkratka pro příliš složitou a komplexní minulost. Každý proto z východní Evropy svým způsobem uniká...
V knize se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek.
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
V srpnu 1870, ve vesničce Hautefaye, v kraji Dordogne byl během dvou hodin odsouzen jistý mladý šlechtic a pak zaživa upálen za přítomnosti několika set osob, které jej obviňovali, že vykřikoval: "Ať žije republika!"
Práce předního českého historika věnovaná československo-německým vztahům v letech 1945–1948 představuje příspěvek k historii poválečné československé zahraniční politiky a analýze vztahu čs. státu a poválečného Německa.
Komparativně pojaté dějiny středoevropských národů (Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Němců, Rakušanů a Židů) v moderní éře od sklonku 18. století do současnosti.
Jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování „barbarské Evropy“ v období od 6. do 11. století.
Tématem knihy jsou polsko-židovskéh vztahy během druhé světové války i krátce po ní – zabývá se přejímáním židovského majetku Poláky, líčí zoufalou situaci Židů na polských vesnicích, konfrontuje jejich osudy s lidskou chamtivostí a antisemitismem.
Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.
První mikrohistorická práce o dějinách 19. století. A. Corbin v ní rekonstruuje svět obyčejného měšťana, žijícího na pařížské periferii, jenž nijak nezasáhl do velký dějin a jehož život je typickým pro anonymní masy lidí z nižších sociálních vrstev.
Kniha mladého historika je monumentální sondou po polských dějin 18. a 19. století. Autor v ní barvitým způsobem líčí proces formování se moderního polského národa "revoluční cestou", tolik odlišnou od české národní emancipace.
Přední slovenský historik zpracovává již podruhé ve zcela nové podobě historii slovenského národa i jeho státnosti. Jako specialista na 19. a 20. století se detailně a s porozuměním věnuje důležitým emancipačním procesům.
Kniha německého medievisty Eduarda Mühleho představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Slovanů v dlouhé časové perspektivě od 6. do 15. století.
Nový strhující pohled na dějiny berlínské zdi, především slavného hraničního přechodu Charlie, jenž se stal symbolem studené války, střetu o moc mezi Západem a Východem.
Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozšíření knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství.
