František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
Poslední ghetto je srozumitelným, poutavým i bolestným čtením o tom, jak vypadal život vězňů v Terezíně. Každodennost, kterou Hájková čtenáři předkládá, nemá podobu sentimentalizující fotografické momentky.
Na podzim 2019 bylo z iniciativy Václavy Jandečkové zahájeno páté oficiální vyšetřování smrti Jana Masaryka. Ve své knize líčí několikaletou svízelnou cestu za tímto cílem a do jejího středu staví unikátní svědectví kriminalisty Vilibalda Hofmanna.
Do nedávné doby opomíjená historie útěků a vyhánění Čechů, Židů a německých antifašistů z česko-moravsko-slezského pohraničí Československa stále přináší řadu otázek, které jsou předmětem veřejných diskuzí i odborných polemik.
Tento atlas přináší zcela nový pohled na dějiny římské říše, na její vznik a rozvoj. Není pouhým dalším atlasem o Římě a ani si neklade za cíl podat celkový přehled o římské civilizaci.
Lombarský historik a kronikář Pavel Jáhen (Paulus Diaconus, 720–799), působilv Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Jeho kronika Historia Langobardorum představuje základní pramen k dějinám severní Itálie v 8. století.
Emigrace katolického kléru z Čech a Moravy, jež proběhla za husitských válek, představuje unikátní fenomén evropských dějin. Kniha je prvním pokusem o nezaujatý souhrnný výklad exilových osudů.
V knize autora Miloše Doležala, Toufarova životopisce, navštívíme místa, provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás – faráře z Vysočiny Josefa Toufara (1902 – 1950).
Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů jen obtížně nacházela adekvátní odpovědi.
