Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se dočkaly řady přívlastků, jako např. přelomové či překvapivé. Publikace se snaží volební proces analyzovat v co největší možné šíři.
Prudký celosvětový rozvoj civilizace přináší spoustu nových jevů, které se intenzivně prosazují v praxi, ale až následně se dostávají do zájmového pole vědy. Jedním z těchto nových fenoménů je interkulturní komunikace.
Britský novinář a historik provádí ve své knize čtenáře světem organizovaného zločinu v éře globalizace. Na řadě příkladů dokládá, jak organizovaný zločin pronikl v podobě stínové ekonomiky do každodenního života lidí na celém světě.
Autor ve své práci vysvětluje, jak a proč vznikly obchodní značky, jak sloužily a slouží svým majitelům i zákazníkům, a jak se mění jejich užívání a fungování v globalizovaném světě. Svůj výklad doprovází konkrétními příklady.
Závěrečný, nejobsažnější díl tetralogie rozebírá indiánské mýty (tentokrát převážně severoamerické) metodou strukturální analýzy jako tři předchozí díly.
Příběhy z dob, kdy ještě po zemi chodili bohové a démoni. Vyprávění se často vážou ke konkrétním místům v himálajském království, bok po boku v nich vystupují historické osobnosti a celý pantheon místních bohů.
Svazek obsahuje dva eseje Milana Kundery: "Kdo je to romanopisec" a "Nechovejte se tu jako doma, příteli". Jejich společným tématem je zamyšlení romanopisce nad romanopiscem.
Jedná se o historikův pohled na vývoj samosprávy v 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století, roli konkrétního občana při vytváření občanské společnosti, vytváření nového správního modelu státu.
Krátká historie mýtu se zamýšlí nad mýty a sleduje jejich vývoj od dávnověku do dnešní doby. Co jsou to mýty? Jak vznikaly? A proč vůbec? Mají pro nás ještě nějaký význam? Ztratili jsme k nim vztah?
První část čtyřdílné práce předního francouzského kulturního antropologa. Autor dochází ke zjištění, že dokonce ani tam, kde lidskou fantazii považujeme za zcela spontánní, neexistuje náhodné spojování představ.
Významný americký historik a sociolog ve své práci zkoumá, jak a proč v západní kultuře došlo k potlačení transcendentního rozměru lidské osobnosti a nakolik tento proces přispěl k překotnému rozvoji umělého životního prostředí a technokratické politiky.