První mikrohistorická práce o dějinách 19. století. A. Corbin v ní rekonstruuje svět obyčejného měšťana, žijícího na pařížské periferii, jenž nijak nezasáhl do velký dějin a jehož život je typickým pro anonymní masy lidí z nižších sociálních vrstev.
Dynamické proměny psaní o vlastním životě a jeho recepce souvisejí se širšími kulturními změnami, vývojem v oblasti teorie a psychologie i s transformacemi žité reality a mediální krajiny.
Vyklízí čtení své pozice a stává se ohroženým druhem?
Jak je na tom naše populace se čtením? Jak moc čteme, kolik z nás kupuje knihy a chodí do knihoven? Jaké jsou naše čtenářské hity? A proměňují se v čase? Co čteme v digitálním prostředí?...
Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.
V knize si autor přisedá k duši těch, kdo ztratili někoho blízkého nebo se chystají k vlastnímu odchodu. Podává i inspirace, jak odtud pomáhat našim zesnulým. S úvodním slovem Alfreda Strejčka.
Sborník klíčových textů ze světové debaty o strategiích jak konfrontovat a neutralizovat sociálně i ekologicky ničivou expanzivní dynamiku kapitálu, a také o tom, k čemu se lze vrátit z demokratické levicové tradice 20. století.
Svět prochází obrovskou geopolitickou změnou. Těžiště ekonomické moc přechází ze Západu do zemí jako Čína a Indie, mění se i celkové mocenské poměry a vztahy. Co to znamená pro malé národy a pro malé země, jako je Česká republika?
Dlouhé tisíce let jsme údajně žili v absolutně rovnostářských kmenech – než jsme vynalezli zemědělství a s ním také bohatství a chudobu, byrokracii a krutovládce. Učitelé dějepisu i autoři bestsellerů o historii tento jednoduchý příběh milují.
