Ryszard Kapuściński s chirurgickou přesností popisuje, jak samolibost „krále králů“ dovedla krok za krokem Írán až k revoluci. I proto kniha není jen „o Íránu“ a „o šáhovi“, ale především o mechanismu revoluce kdekoli na světě.
Autor v historických souvislostech pojednává o tradičních hodnotových a duchovních aspektech lidského bytí v kontrastu se změnami, které přináší současná globalizačně konzumní civilizace.
Aktualizovaná publikace renomovaného českého autora objasňuje podstatu klasického (kvantitativního) pedagogického výzkumu. Analyzuje jeho základní fáze, informační zdroje a také jeho výhody i nevýhody.
Kniha přináší výsledky řady sociologických a antropologických výzkumů týkajících se etablování muslimů a islámu na veřejnosti a předkládá informace z perspektivy sociálně-vědného poznání.
Esej Rozprava o štěstí tvoří součást rozsáhlého korpusu francouzsky psaných textů, které byly v první polovině 18. století věnovány otázce štěstí - recept na šťastný život hledal například Voltaire, La Mettrie či Helvétius.
Theodore Roszak (1933-2011), patří k nejvýraznějším americkým historikům a sociologům. Pojmem kontrakultura vystihl v roce 1969 průsečík mezi Novou levicí a hippies, jímž byl boj proti tomu, co nazývá technokracií.
Přehled dějin Židů v českých zemích v předmoderním období je uspořádán chronologicky – hlavní kapitoly se věnují osudům Židů od středověku po josefinské reformy.
