Kolem roku 1900 se na umělecké scéně v Čechách prosazuje moderna. Proces české národní emancipace vrcholí a sebevědomé české umění se více otevírá západnímu světu.
Kniha, na jejíž přípravě se podíleli Martin Mádl, Radka Heisslerová, Tadeáš Kadlec, Sylva Dobalová a Petra Zelenková, pojednává o projektech hraběte Jana Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1635–1689).
Texty historika umění Petra Kováče doplňují studie nejvýznamnějších znalců evropského umění 12. a 13. století z České republiky, Francie, Německa a USA. Kniha obsahuje také antologii středověkých dokumentů, které se týkají stavební a umělecké praxe.
Kniha popisuje přes osm desítek staveb (domů, kostelů, technických budov i třeba památníků), které tvoří tvář města. Její součástí jsou i jména architektů a stavitelů, kteří se o jejich vznik zasloužili.
V kontextu mezioborového kastelologického bádání představují hrady doby přemyslovské nejzajímavější kapitolu dějin hradní architektury. A to nejen u nás, ale i v celé Evropě.
Cílem knížky Příběhy pražských parků a zahrad není jen postihnout historické proměny těchto míst, ale nenásilně nabídnout podnět k jejich hlubšímu poznávání.
Slavné vily Prahy Prahy 10 navazují na identicky pojaté publikace o výjimečných rodinných domech a vilách s příběhem o nich, jejich stavebnících a tvůrcích. Kniha představuje padesát medailonů známých i neznámých staveb.
Představte si město, kde můžete spát při otevřeném okně a kde pochůznost, tedy možnost pěšího pohybu a pěší dostupnost, začíná přímo u dveří vašeho bytu.
Za deset let se autor setkával s architekty z více jak 140 zemí světa, ale nepotkal ani jediného, který by dokázal odpovědět na otázku, co je to psychologie architektury. Měli by znát ty, pro které jej tvoří.
