Nejprodávanější knihy - březen 2025
filosofie a náboženství

Když se řekne humanismus, každý si představí něco a někoho jiného. Jedněm se vybaví myslitelé Erasmus Rotterdamský, Michel de Montaigne a další, jiným zase spisovatelé a umělci jako Dante, Leonardo da Vinci či Voltaire a ještě další...

Provokativní esej známého německého filosofa, beletristy a esejisty, blízkého svým myšlením M. Heideggerovi.

Knížka je čtenářsky náročnější, určena především lékařům, psychologům, filosofům, přírodovědcům, odborníkům na počítačové vědy, pedagogům, motivovaným teologům - a samozřejmě i všem, kdo se snaží pochopit, co znamená, řeknou-li si "Já".

Tato kniha nás zavádí do světa filozofických otázek, které tvoří základ fenomenologie, a to vše prostřednictvím hravého příběhu. Zkoumá téma paměti, vnímání a reality a ukazuje, jak se člověk může vyrovnat s těmito složitými otázkami...

V roce 1980 Foucault přednesl na Dartmouth College dvě přednášky nazvané „Pravda a subjektivita“ a „Křesťanství a doznání“, v nichž stopuje genealogický původ moderního vztahu k vlastnímu já ve starověkých a raně křesťanských praktikách sebezpytování

Metakritika ke Kritice čistého rozumu je jeden z posledních, největších, a zároveň nejméně známých Herderových filozofických spisů.

Traktát o hříchu (STh I-II, q. 71–89) se nachází v Prima secundae, mezi pojednáními o ctnostech a o zákoně. Tomáš v něm podrobně a detailně rozpracovává téma hříchu, předkládá odpovědi na otázky, co je hřích, jak se rozděluje, jaké jsou jeho příčiny

Tento svazek sestává z dopisů a esejů francouzské filosofky a mystičky Simony Weilové. Představuje pestrost, podnětnost a živost autorčina myšlení, zejména dopisy dávají vhled do autorčina nitra a pohnutého života.

Kniha se zabývá vývojem pravoslavné církve na území Československé republiky v letech 1918–1938, která reprezentují období jejích počátku a etablování v českých zemích, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi pod vedením Srbské pravoslavné církve.

Nakladatelství Torst vydává druhou knihu statí a esejů filosofa Ivana Dubského. Po knize Per viam, za niž obdržel cenu Českého literárního fondu, byl Ivan Dubský rozhodnut napsat její pokračování, tentokrát věnované filosofickému uchopení otázky času