Kniha Rady synovi (Liber manualis ad filium), jejíž autorkou je francká šlechtična Dhuoda, vzniká ve druhé fázi karolinské renesance, kdy je aktivní znalost latiny a literární činnost téměř výhradní doménou církevních kruhů.
Do nedávné doby opomíjená historie útěků a vyhánění Čechů, Židů a německých antifašistů z česko-moravsko-slezského pohraničí Československa stále přináší řadu otázek, které jsou předmětem veřejných diskuzí i odborných polemik.
Lombarský historik a kronikář Pavel Jáhen (Paulus Diaconus, 720–799), působilv Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Jeho kronika Historia Langobardorum představuje základní pramen k dějinám severní Itálie v 8. století.
Josef Wünsch podnikl v letech 1881–1883 expedici do Arménie a Kurdistánu, tehdy okrajových oblastí jihovýchodní části Osmanské říše. Jeho výprava přinesla řadu zeměpisných objevů a zjištění.
Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů jen obtížně nacházela adekvátní odpovědi.
Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.
