Ve druhé sbírce Vojtěcha Vacka Měňagon jsou obsaženy autorovy texty z posledních pěti let. Najdeme zde delší básně-příběhy a básně-dobrodružství, ale také krátké lyrické imprese a hříčky.
Původně zamýšlený běžecký průvodce po nenápadných místech v mém okolí se proměnil v něco jiného, neboť se záhy ukázalo, že kamkoli doběhnu, nevyhnutelně naleznu sebe sama, a že i v místech, kde nic není, je ve skutečnosti všechno.
„Debut Ivety Ciprysové mě hned při prvním prolistování zaujal svou zpěvností a něhou, ale i tajuplnou temnotou, plnou jakési naděje. Něžná je tato sbírka tím, jak se básnířka převtěluje v oslovené postavy: stává se kamarádem, kamarádkou, andělem.