Období německé okupace českých zemí a druhé světové války v letech 1939–1945 představuje důležitou cézuru nejen v osudech jednotlivých vědců, ale také samotné vědecké infrastruktury.
Spisovatel Jaroslav Foglar a jeho potýkání se Státní bezpečnosti, příběh představitele roszakovské kontrakultury Lubomíra „Čaroděje“ Droždě nebo třeba polozapomenutý osud mládeže z Československa, která před nacismem uprchla do Dánska, ...
Okamžitě po vzniku republiky začaly Škodovy závody v Plzni vyrábět bojové vozy pro československou armádu. Plzeňské konstrukční kanceláři se podařilo navrhnout jedinečné projekty pancéřových automobilů a v pozdější době i tanků.
Proslulý arabský cestovatel a kartograf Ibn Battúta se roku 1325
vydal na pouť do Mekky, odkud pokračoval do dalších zemí.
Během třiceti let procestoval téměř celý tehdy známý svět.
Kniha Etnická čistka Palestiny vyšla už v roce 2006 a i tehdy způsobila takřka celosvětový šok. Ilan Pappé se odvážil nabídnout jiný pohled na události v Palestině mezi lety 1947 a 1949, než jaký po desetiletí předkládal oficiální izraelský výklad.
Ukrajinští nacionalisté, známí jako „banderovci“, kteří bojovali za ukrajinskou samostatnost a sjednocení národních území do jednoho státu, jsou dodnes horkým tématem, které nepřestává budit vášně.
V biograficky pojaté monografii se Michal Kšiňan snaží
postihnout všechny aspekty Štefánikovy osobnosti. První velký Štefánikův životopis je založen na zevrubném studiu dochovaných pramenů, včetně dobového tisku.