Kniha „Bob Krčil: Žít, jako by šlo o život“ nám přibližuje jedinečnou uměleckou osobnost 70. a 80. let, jejíž přínos české kultuře dodnes není plně doceněn.
Autor tradičně nazývaný Jan z Mandevillu, podle posledních bádání rytíř anglického či francouzského původu, který žil ve 14. století, líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie před Jeruzalém do Persie, na Kavkaz a do Indie.
Tento sešit je přizpůsoben úrovni dvouletých dětí, které si užijí spoustu zábavy. Děti budou dokončovat stránky pomocí samolepek s geometrickými tvary a obrázky vybarvovat podle barevných linií.
Proslulý arabský cestovatel a kartograf Ibn Battúta se roku 1325
vydal na pouť do Mekky, odkud pokračoval do dalších zemí.
Během třiceti let procestoval téměř celý tehdy známý svět.
Kultura není jen film, divadlo a výtvarné umění, ale i sousedské slavnosti, komunitní aktivity a oživení veřejného prostoru. Je součástí našich každodenních životů, prohlubuje náš vztah k místu, které máme rádi, buduje naši identitu.
Snahou publikace Člověk člověku je přiblížit čtenáři profesní a přátelské protnutí lékaře Karla Kocha (1890–1981) a architekta Dušana Jurkoviče (1868–1947), které vyústilo ve společnou realizaci Kochova sanatoria s unikátní zahradou v Bratislavě.
Existovala vůbec někdy důležitější série hudebních alb než ta, která David Bowie vydal v letech 1970 až 1980? Jejich žánrová rozmanitost je ohromující, od mystického hard rocku a „mimozemského“ glamu po „plastický soul“ či art rock.
Na počátku bylo… Ale co pak? A co dnes? Když se člověku dostalo prvních pravidel, jak se má chovat, prakticky okamžitě je začal porušovat. Nakolik je pro nás důležitých deset základních přikázání? Jak se měnila v čase a jak si je lidé vykládali?
Za podmanivým názvem knihy Dřevěné oči se skrývá deset esejů, které Carlo Ginzburg publikoval na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Jejich společným jmenovatelem jsou dějiny umění, literární teorie a sémantika.
Jaký je nezápadní pohled na dění ve střední a východní Evropě a ve střední Asii? Jak se
může promítat postkoloniální kritické myšlení na tuto oblast, ať už z vnějšího pohledu, tak z
nepoměrně více opomíjeného pohledu zevnitř?
Pojďme mluvit o sobě. Pojďme zjišťovat, co jsme a nacházet, kdo jsme. Je to důležité, protože stejně tak, jako je potřeba rozhlížet se okolo sebe, je zásadní rozhlížet se i uvnitř sebe sama. Jak seproměňuje naše já v čase? A jak toto vše zachytit?
