Hluboce procítěné, přesto svěží a nesentimentální paměti jedné asimilované středoevropské židovské rodiny a tří pokolení neobyčejných žen. Působivá mnohagenerační sága oživující starý, zmizelý svět.
Období německé okupace českých zemí a druhé světové války v letech 1939–1945 představuje důležitou cézuru nejen v osudech jednotlivých vědců, ale také samotné vědecké infrastruktury.
Ambiciózní novinářku Ninu žijící dosud ve velkoměstě nečekaně zasáhne tragická událost. Velmi miluje svého muže Gabriela, prožité trauma však poznamenává i jejich vztah, a tak se
rozhodne, že se vrátí...
Název tohoto výboru odkazuje na slavné časy belle époque, na dobu, kdy téměř každý člověk věřil v nejšťastnější budoucnost lidstva – na dobu tak tragicky amputovanou běsy první světové války, tehdy nazývané „velká“.
John Deely (1942–2017) nám líčí dějiny latinského myšlení, a to z hlediska vývoje sémiotiky, která je podle něj jedním ze základních přínosů latinské civilizace.
Boj o budoucnost civilizace vrcholí.
Císař Daniel Hankerson a jeho spojenci, v čele s jeho novomanželkou a superkomandem v jedné osobě Hilou Ebanovou, úspěšně ukončili válku na odvrácené straně Centrálního impéria.
Paměť je mnohem víc než jen dokonalý záznam minulosti – a navíc ji lze úspěšně vycvičit, abyste si zapamatovali to, co je pro váš život skutečně důležité. Lidský mozek totiž není stavěn k memorování, ale především k myšlení.
Spisovatel Jaroslav Foglar a jeho potýkání se Státní bezpečnosti, příběh představitele roszakovské kontrakultury Lubomíra „Čaroděje“ Droždě nebo třeba polozapomenutý osud mládeže z Československa, která před nacismem uprchla do Dánska, ...
