Politické memoáry desetiletí. Život v NDR, vzpomínky na Prahu, pád Berlínské zdi, sjednocení Německa, Obama, Trump i Biden, Putin i Zelenskyj, obsazení Krymu, klimatické konference, ekonomické výzvy, covid, válka na Ukrajině…
Tatínek a moře je poslední kniha, kterou Tove Janssonová o muminech napsala. Už od samého začátku je jiná než ostatní — rodina (tatínek, maminka, muminek a malá Mia) opustí údolí a odpluje na nehostinný ostrov...
Každý náš příběh má svůj umělecký styl a atmosféru. A proč komiks? Protože unikátně propojuje slova a obrazy a má tak větší dopad na čtenáře: zapojuje více smyslů, zajímá lidi z více generací a lidi rozdílných čtenářských preferencí.
Kniha, jež se věnuje historii ukrajinsko-ruských vztahů, je v českém veřejném prostoru, jímž se šíří redukované obrazy, zjednodušené pravdy, emoce a obavy, neobyčejně potřebná.
Je Štědrý večer a na pražské hlavní nádraží přijíždí vlakem z Berlína autor této knihy. Kamarádům, se kterými se měl potkat, se nemůže dovolat, a tak se vydá do města sám. Padá sníh, ulice jsou prázdné, zdánlivě nejklidnější den v roce.
Román se odehrává v době velkého ukrajinského hladomoru z let 1932 a 1933. Příběhem provázejí tři postavy – Dusja, Svyryd a Solja – jejichž osudy se postupně propojují a gradují spolu s vrcholícím hladomorem.
Lia vždy snila o tom, že navštíví tyrkysově modré pobřeží Amalfi. Tenhle její sen ale nikdy nezahrnoval setkání s vlastním otcem, o jehož existenci neměla ani tušení. Teď však stojí před branami nádherné vily v Itálii, do které ji odmítají pustit.