Neudělal jsem si kličku, šlápnul jsem si na tkaničku a teď padám do vzduchu nad stromy a nad okapy, nad střechy a komín s čápy.
Martin Talbot vypráví hravý a veselý, místy smutný příběh, který je podobenstvím o lidském (ne)porozumění a (ne)dorozumění, o síle jazyka a slov, která mohou vyznívat do prázdna, zraňovat a ubližovat, ale také oslovovat, pomáhat a hladit.
