Třetí a nejdelší část významné kroniky ze 14. století známé jako Gestes des Chiprois (Činy Kypřanů)
pojednává o dějinách východního Středomoří od 30. let 12. století až do počátku 14. století.
Kniha se zaobírá historiografickým směrem duchových dějin, jak se rozvíjely zejména v německém prostředí pod názvem Geistesgeschichte a v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou.
Leviho příběh, jehož hrdinou je piemontský inkvizitor 18. století, představuje jedinečný pokus o vykreslení života venkovské raně novověké společnosti severní Itálie.
V Shapirově nebývale živém líčení můžeme sledovat, co Shakespeare v roce 1599 četl, jaké hry viděl a s kým spolupracoval, stejně tak jako dějinné události, které hýbaly alžbětinskou Anglií.
Jeruzalém je pro poutníky z celého světa svatým
městem už po dva tisíce let a věřící tří nejvýznamnějších
monoteistických náboženství – judaismu, křesťanství
a islámu .
Tématem knihy jsou polsko-židovskéh vztahy během druhé světové války i krátce po ní – zabývá se přejímáním židovského majetku Poláky, líčí zoufalou situaci Židů na polských vesnicích, konfrontuje jejich osudy s lidskou chamtivostí a antisemitismem.
Seriózní a erudovaná práce italské historičky a archivářky Tajných vatikánských archivů. Přichází s teorií, že templáři mezi svými střeženými poklady po jistou dobu vlastnili i Kristovo pohřební roucho, známé též jako Turínské plátno.
Autor Kroniky byl královským úředníkem a archivářem. Měl tudíž přístup k důležitým pramenům, díky čemuž je jeho dílo spolehlivým zdrojem informací o dějinách portugalského království ve 2. polovině 14. století.
Milí čtenáři, knížka, jak už její podtitul napovídá, navazuje na knihu Velký erbovník a na úspěšný 1. dodatek 700 erbů téměř zapomenutých šlechtických rodů.
