Renomovaný historik a jeden z předních britských odborníků na ruské a sovětské dějiny zkoumá bolševickou revoluci nikoliv jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí a snah dosáhnout utopických cílů.
Unikátní autentické svědectví, v němž Čechoslovák Filip Müller odhalil světu, co na vlastní oči viděl a zažil jakožto člen židovské¬ho sonderkommanda v osvětimské továrně na smrt.
Kniha je nejvýznamnějším dílem Oty z Freisingu. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti.
Kostel svatého Jakuba v Brně se od dob konce 2. světové války zásadně odlišuje od ostatních gotických kostelů v Evropě velkou intenzitou bílého světla, protože jeho barevné vitráže v oknech nebyly po jejich zničení již obnoveny.
Kniha zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu.
Padesát kapitol formou reportáží, rozhovorů, kritických esejů a osobních reflexí přibližuje tragické chvíle bosenského lidu v letech 1992 - 1996 a sugestivně líčí příběhy sarajevských intelektuálů i všední starosti prostých obyvatel.
Autor prostřednictvím nejrůznějších typů pramenů (severské ságy, autobiografie, portréty) zpochybňuje starší představy, podle nichž se individualita rodí až s nástupem renesance a humanistického myšlení.
Monografie vůbec poprvé edičně zpřístupňuje dlouholetou korespondenci Anny Kateřiny Swéerts-Špork s řeholnicemi kláštera v tyrolském Sonnenburgu. Kniha tak představuje určitou bilanci a výrazný posun ve (swéerts-)šporkovském bádání.
Publikace je věnována Karlovu mostu, jedné z nejvýznamnějších historických památek v samém centru hlavního města Prahy. Prezentuje samotnou stavbu a činnosti spojené s jejím vznikem.
