Historie medicíny může připomínat kabinet kuriozit. Lékaři 16. století doporučovali, aby strava odpovídala fyziologickému složení člověka, proto třeba cibule mohla šlechtice ohrozit.
Deníky mladých Šternberků z kavalírské cesty, podniknuté počátkem 60. let 17. století, představují unikát mezi podobnými prameny k dějinám cestování v období baroka, už proto že jsou z většiny psány dobovou, navíc živou a barvitou češtinou.
Louis Alexandre Berthier zaujímá mezi Napoleonovými maršály zvláštní místo. Českému zájemci o napoleonské války je dosud znám jen v obecnějších rysech a útržkovitě – tato kniha je pokusem o celistvější pohled.
Sledujme krátkou, avšak o to více brilantní kariéru jednoho z nejvýznamnějších kavalírů a bouřliváků Francie, který nejprve následoval revoluční armádu, potom generála Bonaparta, posléze císaře Napoleona.
Tato kniha není určena jen historikům, ale každému, koho zajímá minulost nejen jako pestrá mozaika událostí, ale jako složitý a rozporuplný proces. Ve dvaceti esejích své knihy hledá autor příčinné vztahy, které se evropskými dějinami proplétají.
Kniha se zabývá hranicí jako historickým a geografickým fenoménem ve středověké střední Evropě. Hledá odpověď na otázky, co je hranice, proč a jak vznikla a jak se vyvíjelo její chápání.
Předložená kniha je věnována osobnosti Karla Bonaventury Buquoye. Císařský vojevůdce a majitel panství Nové Hrady je v ní představen v kontextu třicetileté války i svých mezilidských vztahů.
