Čtvrtý díl se podrobně věnuje dalším desítkám obcí nejen v jižních Čechách. Z názvů kapitol vybíráme: Učitelské rody, Adam Michna z Otradovic a jeho rod, Volyně, Cechy a řemesla a jejich pečeti, Staré měšťanské rody v Pacově...
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
Kniha Loupeživí rytíři a zemští škůdci Království českého není pouze soupisem známých a méně známých skutečností o středověkých lupičích číhajících v lesních průsmycích na kupecké karavany.
Autor gótských (Getica) a římských dějin (Romana), sepsaných kolem roku 550 n. l., stojí na pomezí mezi dvěma epochami. O jeho životních osudech není mnoho známo vyjma faktu, že se sám hrdě hlásil k příslušnosti ke germánskému kmeni Gótů.
Životopisný román, který stejně jako autorova ostatní díla začal vznikat ve druhé polovině 60. let na základě autorových předválečných a válečných deníků.
Příspěvek k historiografické problematice, zabývající se otázkou "ohlasů" Francouzské revoluce v českém a moravském prostředí, k otázce recepce revolučních myšlenek a ideálů.
Polský historik zasvěceným způsobem zkoumá podobu učení o trojím lidu v českém prostředí 14. a 15. století, tedy v době, kdy již v západní Evropě poněkud ztrácelo na síle.
Autoři mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za literaturu faktu.
