Publikace představuje doposud opomíjený segment kulturního dědictví specifického regionu na hranici dnešní České republiky a Polska – měšťanský dům v období renesance.
Jak se Robert Vano stal slavným fotografem… nejen to se dozvíte
ve dvaceti dvou kapitolách. Poutavé vyprávění, doplněné dosud
nepublikovanými fotografiemi, dává čtenářům možnost nahlédnout
do života této charismatické osobnosti.
Srbsko je jediná země Evropy, k níž neexistuje knižní průvodce. Země kontroverzní a nenáviděná, hlavně těmi, kdo ji znají jenom ze zpráv před dvaceti lety. Když v ní ale strávíte kus života, promění se v zemi přívětivou, laskavou a štědrou.
Stěžejní dílo čínsky píšící tibetské básnířky, esejistky a blogerky Cchering Özer, Zápisky z Tibetu, vyšlo poprvé v roce 2003 v Kantonu, krátce nato však bylo v ČLR zakázáno.
První svazek třetího dílu Fenomenologických spisů zahrnuje nepublikované rukopisy z let 1939–1945, v nichž Patočka dále rozvíjí svou koncepci fenomenologie z konce 30. let.
Kolektivní monografie Figurace paměti analyzuje způsoby, jimiž se obyvatelé českých zemí v minulých dvou stoletích vztahovali k postavě Jana Amose Komenského.
Vysloužilý námořník Čeněk Vrba (1888-1968) vypráví své příběhy z dob svého působení v rakousko-uherské armádě. Písemný přepis autentické nahrávky z roku 1962.
Nejedná se o ryzí cestopis, ani to není průvodce. Je to svěží vyprávění člověka, který má za sebou těžkou životní zkoušku a psaní mu v ní pomohlo. Stalo se mu v jistém smyslu i drogou. Povolenou a mysl osvobozující.
V první dekádě první republiky se zásadně proměnily podmínky, za nichž mohly československé umělkyně vystavovat v zahraničí a začleňovat se tak nejen do širšího kontextu dobového „ženského umění“, ale rovněž do moderního umění jako celku.
Smát se, či nesmát? To je otázka, již se viktoriánský romanopisec George Meredith snaží rozlousknout v dnes již klasickém Eseji o komedii z roku 1877, který je tu čtenáři poprvé představen v anotovaném českém překladu.
Známý haškolog Radko Pytlík vzpomíná na letité schůzky s Bohumilem Hrabalem, jimž se říkalo "hospodská Sorbonna". Jeden z nejvzdělanějších evropských duchů vedl v hospodách debaty o umění, filozofii a literatuře.
