Třetí, závěrečný svazek monumentální Kafkovy biografie „Roky poznání“ zachycuje poslední necelé desetiletí Kafkova života, od roku 1916 do smrti v roce 1924.
Kristina Pisánská (1364–1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen.
Kniha mapuje životní osudy dalších šestnácti bývalých legionářských velitelů (div. gen. Karel VOŽENÍLEK, brig. gen. Antonín Mikuláš ČÍLA, brig. gen. Ing. Jaroslav MATIČKA, div. gen. Bohuslav VŠETIČKA, div. gen. Oleg SVÁTEK...
Renomovaný historik a jeden z předních britských odborníků na ruské a sovětské dějiny zkoumá bolševickou revoluci nikoliv jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí a snah dosáhnout utopických cílů.
Unikátní autentické svědectví, v němž Čechoslovák Filip Müller odhalil světu, co na vlastní oči viděl a zažil jakožto člen židovské¬ho sonderkommanda v osvětimské továrně na smrt.
Kniha je nejvýznamnějším dílem Oty z Freisingu. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti.
Tato publikace přináší přes 300 barevných fotografií historických chladných zbraní z našich i zahraničních sbírek. Její kvalitu ocení především sběratelé a zájemci o historii a vývoj zbraní, potěší však i zájemce o umělecké řemeslo zbrojířů.
Kostel svatého Jakuba v Brně se od dob konce 2. světové války zásadně odlišuje od ostatních gotických kostelů v Evropě velkou intenzitou bílého světla, protože jeho barevné vitráže v oknech nebyly po jejich zničení již obnoveny.