Dobytí Cařihradu neboli Konstantinopole osmanskými Turky v roce 1453 je definitivním stvrzením zániku Byzantské říše. Barvitá románová freska slavného finského romanopisce Miky Waltariho líčí poslední měsíce v životě města, náboženské i politické spory a boj o moc.
Grace Bennettová přichází v srpnu 1939 do Londýna a sní o novém začátku. Skončí ale jako pomocnice v malém zaprášeném knihkupectví. A to je problém – obchodu sice rozumí, jenže na čtení zatím nikdy neměla čas.
Přemyslovské Trojkrálovství stojí na osudové křižovatce – buď přijme nadvládu námořních velmocí Anglie a Holandska a zůstane jen druhořadou kontinentální mocností, nebo je vyzve na souboj pomocí novou bojovou látkou vyzbrojeného loďstva.
Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále do Znojma, kde se koná jednání o smíru mezi moravskou a rakouskou šlechtou. Vše je předem dohodnuto a jde jen o to, aby se ochota ze smíru veřejně potvrdila.
Počátek 18. století znamená v Čechách po jen o málo nadějnější vládě císařů Leopolda I. a Josefa I. nové utužení absolutistické vídeňské politiky. Na mnoha českých panstvích vládne tvrdou rukou cizí šlechta.
Za městem Jičínem na cestě k Zebínu je ohrazená louka, na níž se od pradávna pohřbívaly oběti morových epidemií, ale také popravení zločinci, sebevrazi a kacíři. Jednoho dne se na této louce objeví mrtvé tělo velíšského lesmistra.
Když v zapadlém koutě Menšího Města pražského najdou zavražděnou nevěstku Rosálii, nikdo netuší, že stejně skončí další mladé dívky. Neznámý vrah si nevybírá. Zabíjí nevěstky, ale i počestné měšťanské dcerky nebo dokonce šlechtičny.
Román Turecké zrcadlo je dobrodružnou výpravou do 16. století na území dnešního Maďarska, do země položené mezi dvě říše, jejímž pánem je právě teď sultán Sulejman Nádherný, pán všech pánů tohoto světa a Majitel lidských hrdel.