Svět, jak podrobně dokládá Ridley, je prostoupen nikým neplánovanou a neřízenou evolucí, která je zdrojem a motorem všeho důležitého nejen v přírodě, ale i ve společnosti; nové věci vznikají spontánně, v drobných a postupných přírůstcích.
Vztah mezi matematikem a člověkem, který matematiku aplikuje, je založen na důvěře a porozumění. Matematik nevěří aplikujícímu matematiku a aplikující matematiku nerozumí matematikovi.
Les umí dostat z lidí to nejlepší! Romantický hvozd – hluboké ticho, vůně mechu a pryskyřice, ševelení v korunách stromů: představujete si les také tak? Tato nádherná místa se stávají vlivem lidské chamtivosti a znečišťování čím dál vzácnějšími.
Jedním z největších problémů moderní teoretické fyziky je kvantování gravitace, které se snaží propojit tři pilíře moderní fyziky: obecnou relativitu, kvantovou teorii a statistickou fyziku.
Jsou rostliny inteligentní bytosti? Dokážou mezi sebou komunikovat a řešit problémy? Nebo představují netečnou a nehybnou součást našeho světa, bez jakékoli citlivosti?
Kniha švýcarského autora Léonarda Ribordyho Božská
proporce v geometrii a v číslech podává přístupnou
a čtenářsky atraktivní formou zasvěcený výklad
pythagorejské filozofie čísel v hlubších symbolických
souvislostech.
Publikace sleduje proměnu vzájemného vztahu dvou na první pohled nesourodých, v mnohém ohledu dokonce protichůdných či zdánlivě konkurenčních jevů – lesa a průmyslu.
Jak to, že náš skutečný svět lze velmi dobře popsat pomocí matematických struktur? Přední americký kosmolog švédského původu Max Tegmark, profesor na MIT, se ve své nejnovější knize zamýšlí nad samotnou podstatou reality.