Rozsahem nevelká kniha, která se díky svému jazyku a rytmizaci pohybuje na samé hranici poezie, patří v nejlepším slova smyslu k typickým dílům Jona Fosseho, laureáta Nobelovy ceny za literaturu (2023).
V pohádkách se setkáváme s podstatnými pilíři autorova díla. Jsou jimi láska ke každému tvoru, pronikavá touha po Pravdě a následování cesty srdce navzdory všem konvencím. Kyberův jasný a laskavý styl se nás dotýká nadějí a vírou v dobro v člověku.
Mezi Russem Callaghanem a Aurorou Robertsovou přeskočí na univerzitním večírku jiskra a skončí to nocí plnou vášně. Aurora se pak v rozpacích beze slova vytratí přesvědčená, že šlo jen o jednu noc a že už se s Russem neuvidí.
Je Štědrý večer a na pražské hlavní nádraží přijíždí vlakem z Berlína autor této knihy. Kamarádům, se kterými se měl potkat, se nemůže dovolat, a tak se vydá do města sám. Padá sníh, ulice jsou prázdné, zdánlivě nejklidnější den v roce.
Na moři Geralt zjišťuje, že tam, kde vedle sebe žijí lidé a nestvůry, platí nevyřčené pravidlo, že zaklínačské řemeslo není pouhým zabíjením monster. Poté co jeho práce na moři nabere krvavý obrat, je Geralt vyplaven na pobřeží cizí nové země.
Martin má rád vyprávění o babičky rošťáckém bratrovi, kterého zabil blesk. Jednou Martina na cestě zastihne strašlivá bouře a po podivném fialovém záření se objeví chlapec...
Komisařka Katie Maguirová je sice zvyklá na ledacos, ale nový rok sotva začal a počet vražd v Corku už překonal všechny statistiky. Katie musí vyvinout nadlidské úsilí, aby se v chaosu, který ve městě zavládl, vyznala.