„Hlava XXII. ta mi zamotala hlavu.“ Ve své nejslavnější knize Joseph Heller na základě vlastních zkušeností s armádou píše o světě, v němž je vše postavené na hlavu; a protože absurdita je věčná, zamotal tento skvělý protiválečný román hlavu už několika generacím čtenářů.
Dcera disidentů Ludvíka Vaculíka a Lenky Procházkové, popisuje dětství za časů
totality a dospívání v letech po sametové revoluci. Líčí komplikovaný vztah
k svéráznému otci, který měl dvě různé
rodiny, dva domovy a dvoje potomstvo.
Úsměv hezkého kluka. Špatná rada nejlepší kamarádky. Důvěra vložená do rukou nesprávné osoby. To všechno vedlo k událostem, na které Cilka nikdy nezapomene. I tak je ale rozhodnutá udělat za svojí minulostí tlustou čáru a začít znovu v novém městě.
Silný příběh ženy, která se nevzdala a brutálnímu útlaku čelila svými příběhy, v nichž vytvářela krásný svět představivosti a naděje, do kterého mohla utéct ona i její posluchačky.