Nejprodávanější knihy - září 2025
filosofie a náboženství

Zamyšlení nad podstatou bolesti je zároveň pokusem o určení toho, co je samotná filosofie, která se rovněž zdá být samozřejmá a známá jako bolest, ale stejně jako ta je i filosofie posléze tím neužitečným, čeho je paradoxně nejvíce zapotřebí.

Kniha je pokusem o ucelený výklad základních výkonů a předpokladů, na nichž stojí narativní fikce, o analýzu klíčových funkcí jazyka fikčních textů a vymezení významu různých typů výpovědí o fikčních postavách.

Tertullianův rozsáhlý spis De anima („O duši“; napsán kolem roku 210 po Kr.) představuje první zachované pojednání o lidské duši sepsané z křesťanských pozic, a jako takové je ve svém žánru zakladatelským dílem raně křesťanského písemnictví.

Fanatismus bývá popisován jako čistě psychologický nebo sociální jev. Autor ve své knize ukazuje, že tento přístup k pochopení fanatismu nestačí. Je třeba podívat se na tento fenomén také z pohledu teologie.

Nikdo není bez hříchu, upozorňuje milánský biskup svatý Ambrož († 397). Hned ale dodává, že neexistuje hřích, který by nemohl být odpuštěn. Bůh není krutě trestající Soudce, ale milosrdný Otec, jenž má stále otevřenou náruč pro své marnotratné syny.

Tradiční evropská filosofie, tzv. metafysika, vychází ze zdánlivě samozřejmého přesvědčení, že to vprostřed čeho člověk stojí a s čím se setkává, tzv. svět, je povahy celku vznikajících a zanikajících „věcí“, či „entit“.

Říká se, že strach je špatný rádce, ale co když je to přesně naopak? Možná bychom mu měli bedlivě naslouchat, a pak udělat přesný opak toho, co nám radí. Strach není opakem odvahy, ale jejím hybatelem.

První ze tří svazků knižního průvodce Poutní místa Česka představuje celkem 50 poutních míst ze šesti krajů ČR, jejich zakladatelské legendy, historii i současnost, s fotografiemi exteriérů i interiérů.

Na počátku reformy karmelitánského řádu stály dvě význačné osobnosti, Terezie z Ávily (1515–1582) a Jeroným od Matky Boží Gracián (1545–1614), první provinciál bosých karmelitánů.

Komentované překlady dalších pěti raně křesťanských a gnostických traktátů. Druhý svazek ediční řady Rukopisy z Nag Hammádí obsahuje komentované překlady pěti převážně gnostických textů ze souboru koptských rukopisů, který byl objeveny v roce 1945 poblíž egyptského Nag Hammádí: Hrom: Dokonalá Mysl, Pochopení naší veliké moci, Melchisedek, Nórea a Svědectví pravdy.

Společnost spektáklu (1967) je nejzávažnější teoretickou prací francouzského situacionisty Guye Deborda (1931–1994).

Kniha „Strážkyně paměti“ přináší nové poznání o vývoji a osídlení Země již od prvních obřích kosmicko-zemských lidských ras, jež lze považovat i za prapředky Slovanů.

Kniha představuje výsledky badatelské sondy do vztahu křesťanských církví – Českobratrské církve evangelické, Církve římskokatolické a Církve československé husitské – k tělu a tělesnosti.

Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti.

Vimalakírtiho sútra (konec 1. stol. n. l.) patří k raným dílům indického mahájánového buddhismu. Nastiňuje filosofii střední cesty (madhjamaka) a jejím ústředním tématem je dodnes převratná myšlenka neduality vnímání. Ze sanskrtu přeložil Jan Vihan.

Západní eschatologie (1947) — jediná kniha, kterou J. Taubes za života vydal — podává historickou syntézu západního duchovního odkazu z hlediska náboženské apokalyptiky.

Brianna Wiest si v posledních letech vydobyla reputaci autorky jímavých filozofických textů.

Obsáhlá studie CO JE ČLOVĚK? , kterou připravila Papežská biblická komise, se snaží odpovědět na základní otázky, které si klademe: Co je podstata člověka? V čem spočívá lidská přirozenost?

Knížka Číst Bibli jako Ježíš od Richarda Rohra je úvodem do umění duchovní četby a výkladu Bible. Je však zároveň polemikou s tím, jak se Bible často čte a vykládá: s důrazem na literu a na předpisy zákona.

Vznik první republiky s sebou přinesl obnovený zájem o „zlatý věk“ českých dějin v podobě období české reformace. Ta představovala krátce po roce 1918 fenomén jak pro církve, tak pro celý národ, protože právě na ní byl postaven prvorepublikový étos.