Fotografie, které neustále pořizujeme a sdílíme, utvářejí naše sociální vazby, reflektují a proměňují společenské hierarchie i to, kým jsme, jak sami sebe vnímáme, po čem toužíme a na co chceme vzpomínat.
Knížka, vydaná původně v roce 2000, vznikla jako učební text pro kurs, který autorka
přednášela studentům prvního ročníku sociologie na Fakultě sociálních věd UK. Pro
aktuální vydání nebyla revidována ani doplněna.
Na počátku jednadvacátého století žijeme znovu v době strachu. Ať už jde o strach z válečných konfliktů, teroristických útoků nebo z přírodních, ekologických katastrof.
Ústředním tématem této knihy je vztah právního a společenského systému. Luhmannova teorie popisuje, jak právo ve společnosti funguje, plní společenskou funkci, a dokonce společnost utváří.
Vynálezy můžou být pro lidstvo požehnáním. A pro člověka katastrofou. V roce 2013 všechna světová média vydala zprávu o závěrech odborného článku - téměř polovinu současných pracovních pozic prý může nahradit umělá inteligence.
Tekutý život přispívá k rostoucí nerovnosti, nejistotě a nedůvěře. Současná, moderní společnost rezignovala na své sociální základy a stabilní, pevný řád transformovala do měkké a pružné formy v domnění, že tím dosáhne maximální otevřenosti.
Stáváme se méně inteligentními. Kniha S rozumem v koncích nám sděluje
tento šokující, ale fascinující poznatek. Autoři nám představují vršící
se hromadu důkazů, že lidé jsou dnes podstatně méně inteligentní, než
tomu bylo před sto lety.
Práce a společnost, jak je známe, se nám mění před očima. Je potřeba, abychom na tuto změnu byli připraveni. Masarykova demokratická akademie proto přináší do českého prostředí první překlad od Nicka Srnicka. Bestseller Vynalézání budoucnosti.
Na začátku 20. století proslul penzionovaný berlínský učitel matematiky tím, že jeho kůň, jemuž se začalo přezdívat „chytrý Hans“, umí počítat a rozumí složitým slovním pokynům. Byly schopnosti koně skutečné? Jistěže ne!
