Zásadní teologický spis Aurelia Augustina, klíčového myslitele pozdní antiky a západního křesťanství, se zevrubným úvodem přední znalkyně jeho díla Lenky Karfíkové.
Druhé vydání knihy, ve které autor překonal hrůzu ze světa čarodějů a vrátil se k donu Juanovi. Učení s ním je náročné a nebezpečné, ale občas i veselé.
Štěstí je dnes předmětem zvýšeného zájmu společenských věd i široké veřejnosti. Kniha reflektuje současné teologie štěstí a poukazuje na rozdílný přístup v protestantské a katolické tradici.
Všichni jsme v nějakém smyslu a nějakým způsobem závislí. Když dokážeme rozpoznat svou závislost, přijmout svou slabost a odevzdat se Síle, která je větší než my, začneme přinášet uzdravení sobě i světu.
Tato kniha přenáší sílu a moudrost
mnišské duchovní tradice do jednadvacátého století. Sestra Joan se
opírá o svatého Benedikta, který již
v šestém století usiloval o morální
integritu tváří v tvář pohanskému
Římu.
Klasické dílo duchovní teologie (1. vydání 1937), v němž autor podává postavu Ježíše Krista, jak se s ní setkáváme v evangeliích, a poukazuje na tajemství jeho osoby, aniž je chce rušit.
Čtenář se v knize setkává s Williamsovou kritikou Immanuela Kanta, ale i utilitarismu nebo s pojmem autenticity. Hlavní tezí knihy je poznatek, že úvahy o morálce nelze systematizovat.
Výklad Janova evangelia, ve kterém nechybí odbornost a přitom i pochopitelnost a živost, která zve nejen k četbě, ale i k přemýšlení a k žití rozjímaného slova.