Josef Wünsch podnikl v letech 1881–1883 expedici do Arménie a Kurdistánu, tehdy okrajových oblastí jihovýchodní části Osmanské říše. Jeho výprava přinesla řadu zeměpisných objevů a zjištění.
Kniha je analýzou části literárního díla a do určité míry průvodcem, který vybízí čtenáře vydat se po stopách románové postavy Josefa Švejka z táborského nádraží dál až do Písku, odkud do Českých Budějovic pokračoval vlakem.
Kniha Jindřicha Brože se zabývá bitvami na tomto území a detailně přibližuje čtenáři události dávno minulé. Kniha je doplněna mapami, souřadnicemi GPS a především řadou fotografií v textu v barevné příloze.
Výtvarnici, která nemá ráda zimu, natolik zaujme tajemný osud polární expedice, že vystuduje medicínu a vydá se na vlastní pěst po jejích stopách. Kniha plná textu, fotografií, ledu a vášně.
Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa.
Hřeben Krušných hor od pradávna tvořil hranici mezi Čechami a sousedním Saskem. Vydejme se spolu s autorem Stanislavem Burachovičem po stopách dávných prospektorů a prvních horníků a oprašme spolu s ním zašlou slávu západního Krušnohoří.
Stěžejní dílo čínsky píšící tibetské básnířky, esejistky a blogerky Cchering Özer, Zápisky z Tibetu, vyšlo poprvé v roce 2003 v Kantonu, krátce nato však bylo v ČLR zakázáno.
Neváhejme a navštivme záhadná místa opředená pověstmi a tajemnými energiemi, vydejme se po stopách strašidel a duchů, přenesme se do časů starých Keltů a nahlédněme pod pokličku magických rituálů nacistů, kteří v tomto kraji zanechali svůj cejch.
