H. M. Enzensberger v básnické sbírce Fúrie mizení prohlubuje svoje skeptické postoje vůči technickému a společenskému pokroku, vůči velkým ideám a ideologiím, přičemž reflektuje civilizační šum, postupující entropii, děsivou všednodenní šeď.
Lyricko-epická báseň Had Norato (1931) je spolu s Macunaímou Mária de Andrade nejvýznamnějším plodem tzv. lidožroutského hnutí (movimento antropófago) brazilského modernismu.
Z Polkowského básní čiší prazvláštní síla – nevídaná sebejistota básníkova nazírání světa, jež ke čtenáři proniká klidným, avšak sytým hlasem, bez zbytečného halasu a rétorických vzletů, byť ne bez patosu. Vždyť je tu řeč o tragických osudech.
První souborné vydání poesie Paula Leppina, vyvoleného pěvce bolestně mizící staré Prahy, umělce, který považoval citovou rozpolcenost člověka za hlavní příčinu veškerého zla.
Ačkoliv bývá Christine Lavantová (1915–1973) řazena do magického čtyřlístku velkých rakouských básnířek vedle Ilse Aichingerové, Ingeborg Bachmannové a Friederike Mayröckerové, není u nás nikterak známá.
Okouzlující sbírka minimalistické poezie a krátkých prozaických textů z pera australské autorky Courtney Peppernell. Citlivé a trefné texty o životě, lásce, prohrách i výhrách nad sebou samým, o zlomených srdcích a našich nejistotách.
V dílech Ilse Tielschové, úspěšné rakouské autorky s jihomoravskými kořeny, se zpravidla objevuje motiv vykořenění a vyhnání. Ve svých verších se touží vrátit nejen domů, na rodnou Moravu, ale i do dětství, ke svým předkům a kořenům.
Dvojjazyčné vydání básníka z Jestřábí věže. Vybaveno doslovem básníkova vnuka Lindsaye Jefferse a studii Roberta Kafky z mezinárodní Jeffersovské společnosti.
