Třicet sedm diplomových prací z let 1969 až 1989 na pražské Akademii od těch osobností, které od začátku sedmdesátých let až do současnosti udávaly podobu českého umění, počínaje Kurtem Gebauerem a Františkem Hodonským a konče Igorem Korpaczewskim.
Malířské smetí je kniha sestavená z deníkových záznamů výtvarníka Otakara Slavíka. Jeho Sešitky jsou výtvarným cestopisem, malířskou reflexí a také intimním vyprávěním.
Josef Portman byl doposud známý nejvíce jako iniciátor legendárního litomyšlského Portmonela kongeniálně do nejmenších detailů vyzdobeného Josefem Váchalem. Kniha poprvé sleduje jednotlivé fazety jeho života a díla.
Jiří Duchek patří už k nové generaci řemeslných tvůrců, kteří nepracují
jen pro užitek, ale pro věc samu. Posun hrnčířství k volné tvorbě je zřejmý,
žádané jsou nejen čajové misky a konvice, ale i nádoby čistě dekorativní
neurčitého účelu.
Rozsáhlá, bohatě fotograficky vybavená monografie vsazuje tvorbu tohoto malíře do širších evropských souvislostí i do kontextu děl jeho otce a bratrů, podrobně si všímá Hamiltonových kontaktů s objednavateli, přináší reprodukce mnoha jeho děl.
V kontroverzní autobiografii se bývalý rektor AMU a ředitel Národní galerie Milan Knížák zaměřuje především na čtvrtstoletí, které uplynulo od Listopadu 1989.
Jedna z nejvýraznějších osobností českého výtvarného umění a zřejmě nejvýznamnější představitel symbolismu v českých
zemích v unikátním svědectví jeho švagra Viléma Nečase.
Autor knihy, fotograf Prokop Paul, je pokračovatelem významné fotografické dynastie, na jejímž počátku stál Jindřich Zelenka, jehož životní osudy a tvorbu kniha mapuje.
Zelenka se vyučil a pracoval jako asistent v ateliéru Rudolfa Bruner-Dvořáka.
Unikátní výbor z korespondence doplněný autorčinými fotografiemi vykresluje dramatický obraz neklidného a vášnivého života této politické a umělecké revolucionářky.