Nejprodávanější e-knihy v roce 2025
neobyčejné osudy

Román, který napsal sám život. Tak by se dal označit příběh Kateřiny a její rodiny. V knize popisuje dětství a vyrůstání v komunistickém Československu, přestěhování do Belgie za manželem počátkem 90. let a narození čtyř dětí.

Neopakovatelné osobnosti nežijí jen v šumavské divočině. Jsou nám mnohem blíž, potkáváme je na ulicích, v autobusech, kdekoliv.

Byla odsouzena a poslána do gulagu. Sílu a vůli přežít jí dala její vášeň a láska k tanci.

Autora inspiroval osud židovských příbuzných z rodiny Leopolda Ofnera, majitele statku a živností v někdejším Zamlekově (dnes Zavlekově v okrese Klatovy). Z jeho osmi dětí pocházela autorova babička Hermína Kolárová, rozená Ofnerová.

Proslulé svědectví sira Fitzroye Macleana o jeho diplomatickém a vojenském působení mezi lety 1937–1945.

Narodila se třináctileté romské prostitutce z východoslovenského ghetta, její otec je německý neonacista vydělávající si na ilegálních zápasech. Těžko uvěřitelná rodinná situace Elišky Tanzer předznamenává její výjimečný osud – ve třinácti letech ji matka pošle do Anglie za lepším životem. I přesto, že Eliščiny sny se mnohdy mění v noční můry, nevzdává se naděje.

Hlavní hrdina příběhu je obrovský neapolský mastif, kterého rodina odložila poté, co jim z roztomilého štěňátka nečekaně vyrostl. Vyhladovělého a zuboženého ho v útulku objeví autorka, když pátrá po psím hrdinovi do role Tesáka ve filmu Harry Potter a Ohnivý pohár.

Bylo to brzy na jaře roku 1942, kdy pod nemilosrdně pálícím slun¬cem libyjské pouště začínalo vrcholit slavné obléhání Bir Hakeimu. Generál Koenig, velitel Svobodných Francouzů a francouzské Ci¬zinecké legie v severní Africe, a jeho jednotky, čítající dva tisíce mužů, byli po patnáct dní a nocí obklíčeni německými jednotkami Afrika Korpsu pod vedením generála Rommela.

Michael Třeštík ve své autobiografii vypráví o dobách dávných i nedávných. Ať už jeho ambice omezovala politická situace či pandemie, vždy měl potřebu (nejen) sám sobě něco dokazovat.

Ve svých 11 letech jsem onemocněl tak, že jsem se nemohl ani hnout. Netušil jsem, co mě čeká. Když jsem se dozvěděl, že mám obrnu, bylo mi, jako kdyby do mě někdo vrazil nůž.