Ranou, kterou ve své osmé beletristické knize psychoterapeut I. D. Yalom otevírá, a která každého z nás po celý život provází, je vědomí vlastní smrtelnosti.
Snové obrazy a události odedávna podněcovaly lidskou tvořivost. Do Hnízd snění jsou vloženy úvahy o básnickém umění, o dechu a čáře, obrazech a nalezených objektech, instalacích i akcích.
Trpíte-li obavami, strachem nebo úzkostí, znáte opičí mentalitu až příliš důvěrně. Snažíte se vyhýbat tomu, čeho se bojíte, hrát na jistotu a přehánět to se zodpovědností a dokonalostí.
Kniha Umění brát život s lehkostí je inspirací k prožití života s lehkostí. Marie Luise Ritterová v ní velmi osobním a nemilosrdně upřímným stylem vypráví příběhy o tom, jak zachovat klid ve stresujících situacích.
Tato kniha má několik výkladových či dějových linií, v nichž se pokouší zodpovědět následující otázky: Co by bylo, kdyby místo smrti panovala nesmrtelnost? Lze obnovit společenství mrtvých a živých, jaké udržovaly tradiční společnosti?
Všichni chceme žít zdravý život. Ale pouhé „nebýt nemocný“ zdaleka není totéž jako být skutečně zdravý. Stav opravdového uzdravení pociťujeme pouze tehdy, když se nám daří dobře fyzicky, psychicky i sociálně.
Proč se dnes stále mluví o tom, že syndromem vyhoření a depresí trpí rekordní počty lidí? Podle Thomase Currana za tím stojí tlak společnosti na to, abychom chtěli víc - abychom byli perfektní.