Monografie deseti českých a slovenských autorů je věnována problematice recepce myšlenek Francouzské revoluce v českém prostředí přelomu 18. a 19. století.
Rukopisně dochovaný letopis Františka Vácslava Felíře, měšťana a úředníka Starého Města pražského, je nejrozsáhlejším popisem života a událostí v Praze z první poloviny 18. století.
V srpnu 1870, ve vesničce Hautefaye, v kraji Dordogne byl během dvou hodin odsouzen jistý mladý šlechtic a pak zaživa upálen za přítomnosti několika set osob, které jej obviňovali, že vykřikoval: "Ať žije republika!"
Již desítky let vzrušují náchodskou veřejnost pohnuté události, k nimž došlo 9. a 10. května 1945 v Náchodě-Bělovsi, kdy se zde řadu hodin po skončení druhé světové války v Evropě a po osvobození Prahy střetly jednotky zbraní SS se sovětským vojskem.
S druhou světovou válkou je dodnes spojeno nepřeberné množství konspirací od promyšlených atentátů přes supertajné podvody a klamné mise až po šokující krycí operace.
Ačkoliv rodinné vazby jsou u šlechtických rodů spletité, u rodů Dietrichsteinů a Mensdorff-Pouily došlo k něčemu výjimečnému – oba rody se staly příbuznými předních evropských královských rodů, na prvním místě habsburského a na druhém britského. V
Ukrajinští nacionalisté, známí jako „banderovci“, kteří bojovali za ukrajinskou samostatnost a sjednocení národních území do jednoho státu, jsou dodnes horkým tématem, které nepřestává budit vášně.
