Pražský hrad a jeho hlavní část - Městský trakt - byl v letech 1800-1918 jedním ze sídel rakouských císařů a českých králů. Autorský kolektiv sleduje také v krátkých exkursech představuje i denní život této císařsko-královské rezidence.
Kniha nabízí široké možnosti uvažování o barokním umění vázaném tematicky na problematiku očistce. Je založena na rozboru asi 70 objektů (oltářních i samostatných obrazů, soch a kaplí) pocházejících z území Čech, Moravy a Slezska mezi lety 1640–1800.
Druhý díl úspěšného průvodce po moderní pražské architektuře první poloviny dvacátého století zachycuje slovem a obrazem další dvě stovky slavných, ale i méně známých, avšak architektonicky pozoruhodných staveb.
Publikace Slavné brněnské vily vyšla poprvé v roce 2006 a představila 50 významných vilových realizací na území Brna. Po pěti letech vychází nové rozšířené a přepracované vydání knihy í s podtitulem 77 domů s příběhem.
Úspěšná edice Slavné vily, překročila hranice Čech, Moravy a Slezska. Po Slavných vilách Slovenska zamířila do Slovinska. Do země slavných architektů - Jože Plečnika (u nás známého architekta Pražského hradu a tvůrce kostela Nejsvětějšího Srdce Páně).
Publikace se zabývá tématem reflexe problematiky sociálních, kulturních a hospodářských proměn na českém venkově v poválečném pětadvacetiletí, a to prostřednictvím analýzy hrané filmové tvorby.
Kniha Vnitřní okruh v současné české fotografii, představuje výraznou část naší současné fotografické tvorby s tématy a motivy autorské sebereflexe, introspekce, intimity, rodiny, nejbližších lidí a věcí.
Vzpomínky, které malíř a grafik Karel Valter věnoval době svého dětství a mládí napsal v roce 1974. Jeho osobité vyprávění je doplněno nejen dokumentárními snímky z rodinných archivů, ale i řadou autorských fotografií, kreseb, grafik a obrazů.
Pro pochopení originality Tylova přístupu k hereckému souboru a dramaturgii užívá autorka srovnání s jeho dobovým protipólem, významným hercem a romantickým dramatikem J. J. Kolárem (1812–1896).
České drama dnes je knižní podobou devíti rozhovorů s českými dramatiky, které vznikly na základě diskusních setkání autorů se studenty realizovaných na půdě Katedry divadelní vědy FF UK na přelomu let 2010/2011.
Výtvarně výrazná kniha postavená na barevných fotografiích Pavla Friče, krátkých výstižných textech historika umění Jiřího T. Kotalíka a rýmovaných postřezích architekta Davida Vávry.
Po zveřejnění prvního dílu knihy se objevila řada nečekaných souvislostí a také mnoho otázek. Druhý díl přibližuje svět, který byl nejen těžištěm uměleckého proudu Třetí říše, ale také tvůrčí sféru, která byla Vůdci nejbližší. Literatura faktu.
Monografie Ivana Sobotky (1927-2008), jednoho z nejpozoruhodnějších českých malířů druhé poloviny 20. století, vychází ve spolupráci s Galerií středočeského kraje u příležitosti výstavy umělcova díla v Kutné Hoře
Těžiště knížky tvoří nové vydání Bassovy příručky Jak se dělá kabaret? (1917), která je ojedinělým příspěvkem k promýšlení tohoto umění ‘malých forem’ z pohledu a zkušeností aktivního kabaretiéra.
Autor úspěšné Scénologie krajiny chce tentokrát porozumět tomu, čemu se říká předvádět se, hrát to na někoho, předstírat, klamat, čemu se říká životní divadýlka, čemu se říká udělat někomu scénu atd.
