Kniha je souborem volně na sebe navazujících esejů, sepsaných Lukácsem v letech 1919–1921, kdy byl po pádu Maďarské republiky rad nucen žít a působit v exilu.
Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje.
Jean Monnet kdysi prohlásil, že Evropa se bude utvářet prostřednictvím krizí a že bude vlastně součtem řešení těchto krizí. V Evropě je dnes tolik krizí, že to slovo již na nikoho žádný dojem neudělá.
Práce se zabývá novými trendy ve výzkumu politických stran, tedy proměnami stranických systémů a posuny v chápání a fungování politických stran a stranictví.
Domobrany – je to zbytečný výmysl nové doby nebo úspěšně fungovaly již v minulosti? Existují také v jiných evropských i mimoevropských zemích uskupení domobraneckého nebo miličního typu?
Autoři publikace popisují tyto rozvíjející se (nejen) ekonomické vztahy s důrazem na styky s Argentinou, která byla v meziválečných desetiletích pro československé exportéry a importéry nejvýznamnějším obchodním partnerem v regionu.