Toto je příběh Davida Placzka, nejstaršího syna židovských idealistických průkopníků v Palestině — německé matky a českého otce. David zde bohatým a jedinečným jazykem popisuje, jaký byl jeho každodenní život a jak přežil holokaust daleko od vlasti.
Autor tuto knihu pojal jako pokus o vyrovnání se s vlastní komunistickou minulostí. Říká, že je to „sonda, o kterou by se měl v nějaké podobě snažit každý dospělý obyvatel této země. Protože komunistické stíny dopadají na všechny.
Život Wofganga Amadea Mozarta, vyprávěný ve fiktivním deníku jeho největší přítelkyní Josefínou Duškovou, slavnou zpěvačkou, s níž Mozart trávil dny od dětství až do smrti ve Vídni i v Praze.
Poutavá autobiografie umožňuje čtenáři spolu s autorem projít a s tvrdostí pocítit stupňovitou cestu od dantovského „pekla“ rodinných tragédií dětství až po vrcholné hledání duše, neuspokojené žádným dočasným pokladem.
Hrdinství, s nímž Irena Sendlerová za války zachránila tisícovky židovských dětí, je čas od času zmiňováno v některých knihách, věnujících se ženským "rebelkám". Ale není jedna stránka pro tak výjimečný příběh málo? Je!
Tato kniha vznikala pět let, v bolestech a stíhána nepřízní osudu. Ale nakonec je tady! Na Vojtěcha Lindaura (1957–2018) v ní vzpomínají rodinní příslušníci, přátelé z dětství a mládí, kolegové z hudebních časopisů i dalších projektů, ...
Louis de Wohl ve fiktivním příběhu, jak Ignác změní život tomu, kdo ho zranil, populárním způsobem pro mládež i dospělé představuje Ignácův Vlastní životopis.
Anne Franková se narodila v Německu do milující rodiny. Ale když vypukla druhá světová válka, musela se i s rodinou skrývat v Amsterdamu v tajném přístavku. Tady si vedla svůj slavný deník, psala o své víře v dobrotu lidí a naději v mír.
Arthur Conan Doyle vyšetřuje šokující vraždu. V procesu podobném české hilsneriádě byl v roce 1908 v Glasgow za brutální vraždu staré ženy neprávem odsouzen k smrti německý Žid Oscar Slater (později byl rozsudek zmírněn na doživotí).
Cesta Evy Erbenové byla zpočátku umetená, pak plná výmolů, několikrát stála na kraji propasti, měla štěstí, pokaždé se našel někdo, kdo jí podal pomocnou ruku, ale především musela ona sama chtít, znovu se nadechnout a jít dál.
Kniha je symbolickým poděkováním autorům, kteří se v naději, že jejich záznamy mohou posloužit nejen rodinným příslušníkům, ale i dalším čtenářům, pustili v polovině 90. let do sepisování vzpomínek na své dětství ve Vídni.