Jean Monnet kdysi prohlásil, že Evropa se bude utvářet prostřednictvím krizí a že bude vlastně součtem řešení těchto krizí. V Evropě je dnes tolik krizí, že to slovo již na nikoho žádný dojem neudělá.
Člověk je tvor společenský. Máme potřebu někam patřit. Nejdůležitějšími skupinovými identitami, za které se zabíjí a umírá, jsou na mnoha místech světa identity etnické, náboženské, sektářské nebo klanové.
Práce se zabývá novými trendy ve výzkumu politických stran, tedy proměnami stranických systémů a posuny v chápání a fungování politických stran a stranictví.
Domobrany – je to zbytečný výmysl nové doby nebo úspěšně fungovaly již v minulosti? Existují také v jiných evropských i mimoevropských zemích uskupení domobraneckého nebo miličního typu?
Publikace se věnuje aktuálním otázkám, které jsou prioritou vnitřní bezpečnosti většiny států světa, protože bezprostředně ohrožují obyvatelstvo i základní pilíře demokratické společnosti.
Autoři publikace popisují tyto rozvíjející se (nejen) ekonomické vztahy s důrazem na styky s Argentinou, která byla v meziválečných desetiletích pro československé exportéry a importéry nejvýznamnějším obchodním partnerem v regionu.
Je konzervatismus stále nosný ideový proud, nebo už své hlavní „bitvy“ v globalizované společnosti dávno prohrál? Může nás dnes ještě nějak inspirovat?
Po vzniku Československa došlo v lednu 1919 ke sjednocení českých a moravských katolických stran, které vytvořily Československou stranu lidovou, jednu z opor prvorepublikového demokratického politického systému.