Druhý díl monumentální práce předního britského historika Iana Kershawa, která představuje dosud nejucelenější a nejrozsáhlejší životopis vůdce nacistického hnutí.
Sedmý díl "Velkých dějin zemí Koruny české" popisuje období od nástupu Habsburků na český trůn do počátku druhého českého stavovského povstání (1526-1617), jež je označováno za první století novověku.
Z drobných esejů, zařazených do tohoto svazku, vystupuje trochu jiný Casanova, než je obecně znám: encyklopedicky vzdělaný soudce, žalobce, obhájce a svědek své doby a jejích lidí, včetně sebe, a také jednající filozof.
Macrobiův spis Saturnálie nabízí dobový pohled do prostředí nejvýznamnějšího uskupení "posledních pohanů" na latinské půdě, do Symmachova kruhu, působícího v Římě v poslední třetině 4. století.
Bohatým obrazovým doprovodem vybavená historie bojů japonského armádního letectva v jihovýchodní Asii v průběhu 2. světové války se zvláštním zřetelem k jeho stíhacím esům a nasazení elitní 64. stíhací perutě.
Autor bestseleru Důvěrná zpráva o Janu Žižkovi z Trocnova nabízí čtenářům novou cestu do české minulosti, tentokrát do doby vlády císaře Rudolfa II. Text je založen na důkladném studiu dobových kronik, dokumentů, soudních protokolů ...
Měli by se křesťané politice vyhýbat, aby si uchovali svůj prorocký hlas? Nebo se naopak mají snažit prosadit křesťanské hodnoty prostřednictvím politických institucí?
Kniha pojednává o čtyřech marxisticko-leninských historiografiích ve třech zemích reálného socialismu: v Polsku, Československu a Německé demokratické republice.
Jak chápat dějiny a jak jim porozumět? Jak zanikají civilizace a světová impéria? Na tyto a podobné otázky odpovídá Petru Husákovi Jiří Hanuš, profesor obecných dějin Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Havárie amerického bombardéru u Vísky 5. března 1945 patří k opomíjeným událostem konce druhé světové války. Z osádky prvního pilota Ralpha Wade Kittlea zahynul palubní střelec Robert Hoyt Warren.
Americký nálet v den Popeleční středy 14. února 1945, ke
kterému došlo v důsledku navigačního omylu (bombardéry z 8. letecké armády měly jako cíl seřaďovací nádraží
v Drážďanech), představoval pro obyvatele Prahy první
konfrontaci letecké války.
