Kniha perského učence Muhammada aš-Šahrastáního (1086–1153) je všeobecně pokládána za nejvýznamnější islámské středověké dílo věnované náboženstvím a filozofickým směrům na tehdejším Blízkém východě a ve Středomoří.
Předkládaná publikace přináší komplexní zpracování působení různých organizací po roce 1989. V knize je popsán vývoj muslimské komunity na našem území, vnitřní konflikty a problémy s nedodržováním českých zákonu ze strany některých muslimských organizací.
Kniha přispěje k informovanosti široké veřejnosti – studentů, středoškolských pedagogů, novinářů a dalších zájemců – o věrouce, rituálech, zvyklostech či klasických i soudobých podobách práva a politiky.
Reakce české společnosti na otázky islámu a islamismu jsou takřka výlučně černobílé: na jedné straně máme, slovy Patrika Ouředníka, „slamotruské trubirohy“, kteří „v každém Arabovi vidí muslima a v každém muslimovi potenciálního teroristu“...
Korán opakovaně nařizuje každému muslimovi, aby následoval dokonalý příklad Mohamedova života. Jeho slova a činy se souhrnně nazývají sunna. Tu můžeme poznat mimo jiné na základě tradic ustavených Mohamedem, které se nazývají hadísy.
Tato kniha je tvořena ze dvou částí, a to spisu imáma ibn Hanbala Základy sunny (základy tradice islámského proroka Mohameda) a spisu imáma Barbahárího Vysvětlení sunny (vysvětlení tradice islámského proroka Mohameda).
Posolstvo knihy Záhrada Pravdy prekračuje nielen hranice jazyka akademikov, historikov, religionistov, teológov a filozofov, ale i samotný súfizmus, keďže sa dotýka kľúčových otázok zmyslu existencie človeka.
Autor předkládané Knihy cest (Safar-náme) Náser-e Chosrou byl úředník, filozof, básník, vzdělanec a emisar ismácílíje a dodnes se těší úctě mezi vyznavači ismácílíje, je považován za jednoho z nejvýznamnějších velikánů středověké perské literatury.
