Nejprodávanější Kniha v roce 2025
fyzika, matematika, astronomie

Stručná historie času pro 21. století. Ve středu každé galaxie se nacházejí nejpodivnější objekty ve vesmíru: černé díry.

Co činí matematiku tak zvláštní vědou? Ať vás už od školy frustruje, nebo s ní denně pracujete, autor vám ukáže její svět zcela novýma očima. Kniha přináší úžasnou sbírku nápadů a konceptů od číselných triků a magických čtverců po nekonečné řady..

Klasický text jednoho z otců strunové teorie nás v kostce seznámí s vývojem hlavních směrů moderní fyziky od vzniku Einsteinovy speciální teorie relativity. Její příběh líčí jako nekončící a stále otevřenější dobrodružství zvídavého ducha fyziků.

Isaac Newton je považován za nejvýznamnějšího vědce a fyzika historie. Matematické principy přírodní filozofie je nejvýznamnější vědecký spis historie.

Každý člověk se v životě jistě zamyslel nad tím, jak je asi veliký vesmír, jaký má tvar, kde všechno asi končí a co je kolem toho. Kniha obsahuje 230 otázek a odpovědí k danému tématu.

Na jaře roku 1610 vydal Galileo Galilei nevelký spisek Hvězdný posel, věnovaný florentskému vévodovi Cosimovi II. Medicejskému, v němž jako první popsal pozorování oblohy pomocí dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíčků.

Ian Stewart k vážnějším kapitolám přihodil pár vtipných historek o slavných matematicích, vše okořenil spoustu odkazů na další podmanivé pátrání online a výsledkem je kniha, od níž se neodtrhnete od první až do poslední strany.

Autor nás ve 250 stručných kapitolách provádí důležitými milníky historie matematiky a otevírá před námi svět plný nesmírných záhad a krásy.

Právě teď obíháte kolem černé díry. Země totiž obíhá kolem Slunce, a to zase kolem středu Mléčné dráhy – supermasivní černé díry, nejpodivnějšího a nejvíce nepochopeného jevu ve vesmíru.

Monografie Elektřina a magnetismus je základní vysokoškolskou učebnicí pro fyzikálně a přírodovědně zaměřené obory.

Ve vytváření zkratek, které nám usnadňují život tím, že nám šetří čas a námahu, vyniká zvláště matematika - ta je v podstatě uměním vymýšlet zkratky.

Jedním z největších problémů moderní teoretické fyziky je kvantování gravitace, které se snaží propojit tři pilíře moderní fyziky: obecnou relativitu, kvantovou teorii a statistickou fyziku.

Matematici bývají vykreslováni jako podivíni, se kterými se člověk moc nepobaví, protože žijí ve vlastním myšlenkovém světě.

Souhvězdí Eridanu nad jižní polokoulí ukrývá kosmickou záhadu. Na první pohled to vypadá, jako by v něm nějaký vesmírný obr ukousl z kosmu gigantické sousto, po kterém zbylo jen prázdno. Co za tím stojí? Supermasivní černá díra?

Autor ve své knize do značné míry navazuje na svůj starší titul Fyzika nemožného.

Zdá se, že se krize stávají bezpodmínečnou součástí každodenní zkušenosti dvacátého prvního století.

Gravitace je jednou ze čtyř základních fyzikálních sil; je nejnápadnější – ani naprostý laik nepřehlédne, že věci padají k zemi – a paradoxně zároveň nejslabší (gravitace celé zeměkoule nedokáže strhnout maličký magnet z ledničky).

Jak to, že náš skutečný svět lze velmi dobře popsat pomocí matematických struktur? Přední americký kosmolog švédského původu Max Tegmark, profesor na MIT, se ve své nejnovější knize zamýšlí nad samotnou podstatou reality.

Světoznámý vědec zve čtenáře na vzrušující cestu za kvantovou výpočetní technikou, jež slibuje bezprecedentní nárůst výpočetního výkonu a umožní pokrok ovlivňující všechny aspekty našeho každodenního života.