Problematika životního prostředí dnes patří v českém umění k „horkým“ tématům a stále zřetelněji ovlivňuje uvažování a jednání mnoha autorů a autorek, institucí i jejich návštěvníků.
Stěžejní dílo anglo-amerického antropologa Gregoryho Batesona se pokouší na podkladě poznatků kybernetiky, teorie systémů a teorie informace postihnout podstatu řádu a organizace živého světa.
Autor čerpá inspiraci z pramenů tak různorodých jako jsou filosofie Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus, apačská vyprávění příběhů i ze své zkušenosti pouličního kouzelníka, aby nám odhalil hlubokou a tajuplnou závislost člověka na přírodě.
Třetí, upravené a rozšířené vydání nejobsáhlejší příručky pro určování ptáků v Evropě. Zahrnuje všech 795 druhů ptáků s více či méně pravidelným výskytem v Evropě, dále 36 introdukovaných druhů a 142 velmi vzácných zatoulanců.
Jean-Marc Jancovici je významný francouzský odborník na energetiku, který se ve své osvětové
práci věnuje především vlivu energetické produkce na klima. V této knize se spojil se známým komiksovým kreslířem Christophem Blainem.
Václav Cílek v této knize navazuje na předešlá díla (Krajiny vnitřní a vnější a Makom). Zabývá se znovu krajinou a místy, životním prostředím a klimatem.
Sbírka poutavých osobitých esejů o člověku a jeho vlivu na svět od autora bestsellerů Hvězdy nám nepřály, Papírová města a dalších. Antropocén je současný geologický věk.
Tato kniha volně navazuje na titul Vltavská kaskáda. Přináší spoustu nových fotek a komentářů ke konkrétním místům. Název knihy zahrnuje jen hlavní důvod zániku osad, samot, mlýnů, hospod a ostatních staveb či přírodních útvarů.
V sázce je opravdu mnoho. Živočišné i rostlinné druhy
rychle vymírají, planeta se otepluje a celé lidstvo dnes
čelí obrovské ekologické krizi. Počet lidí, kteří v nejrůznějších koutech světa aktivně praktikují buddhismus,
závratně roste.
Nemusíte být klimatologové, abyste měli povědomí o oteplování planety a souvisejících jevech: o obdobích extrémních veder, bouří, stoupání hladiny moří, povodních, následných hladomorech a migračních vlnách.
Přírodní zahrada využívá hlavně místní rostliny a vytváří prostředí, které svědčí lidem i přírodě. Kniha popisuje příběhy sedmi domácích přírodních zahrad a zaměřuje se i na praktické stránky.
26. dubna 1986 zničila série výbuchů reaktor a budovu 4. energobloku černobylské atomové elektrárny, nacházející se nedaleko od běloruských hranic. Černobylská katastrofa se stala největší technologickou katastrofou 20. století.
