Vývoj fyziky od Archimedovy páky až po největší moderní urychlovače představuje dlouhý historický proces poznávání přírody, odhalování jejích zákonů a vnitřních souvislostí a jejich využití k usnadnění práce a života lidí.
Autor popisuje dějiny Malé Asie od dob starověku s důrazem na vznik a vývoj osmanské říše, největší pozornost je však věnována vzniku a vývoji Turecké republiky po 1. světové válce až do počátku 21. století.
Třetí díl moderně pojednané, bohatě ilustrované encyklopedie, která vyplňuje bílé místo v nabídce odborné a populárně naučné literatury zaměřené na sídla nižší šlechty.
Soubor portrétů francouzských panovníků 15.–19. století navazuje na soubornou práci Francouzští králové v období středověku a uvádí nás do období, kdy se Francie stala skutečnou světovou velmocí.
Druhý díl monumentální práce předního britského historika Iana Kershawa, která představuje dosud nejucelenější a nejrozsáhlejší životopis vůdce nacistického hnutí.
Sedmý díl "Velkých dějin zemí Koruny české" popisuje období od nástupu Habsburků na český trůn do počátku druhého českého stavovského povstání (1526-1617), jež je označováno za první století novověku.
Z drobných esejů, zařazených do tohoto svazku, vystupuje trochu jiný Casanova, než je obecně znám: encyklopedicky vzdělaný soudce, žalobce, obhájce a svědek své doby a jejích lidí, včetně sebe, a také jednající filozof.
Macrobiův spis Saturnálie nabízí dobový pohled do prostředí nejvýznamnějšího uskupení "posledních pohanů" na latinské půdě, do Symmachova kruhu, působícího v Římě v poslední třetině 4. století.
Bohatým obrazovým doprovodem vybavená historie bojů japonského armádního letectva v jihovýchodní Asii v průběhu 2. světové války se zvláštním zřetelem k jeho stíhacím esům a nasazení elitní 64. stíhací perutě.
Kniha pojednává o čtyřech marxisticko-leninských historiografiích ve třech zemích reálného socialismu: v Polsku, Československu a Německé demokratické republice.
Jak chápat dějiny a jak jim porozumět? Jak zanikají civilizace a světová impéria? Na tyto a podobné otázky odpovídá Petru Husákovi Jiří Hanuš, profesor obecných dějin Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Americký nálet v den Popeleční středy 14. února 1945, ke
kterému došlo v důsledku navigačního omylu (bombardéry z 8. letecké armády měly jako cíl seřaďovací nádraží
v Drážďanech), představoval pro obyvatele Prahy první
konfrontaci letecké války.
