Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě důkladného studia, s kritickým nadhledem.
Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“.
Od dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace.
Kluci o sobě často pochybují – o svém těle
i o tom, jestli obstojí, když dojde na vztahy a intimitu.
Často přitom tyto pochyby schovávají
pod masku tvrďáka. Respekt je ojedinělá příručka
o sexu, která se čtenářem mluví naprosto
otevřeně.
Respektovaný ekonom Tomáš Sedláček si s publicistou Romanem Chlupatým k debatě přizval amerického anarchistu Davida Graebera, jednoho z vůdců světového hnutí Occupy, ale též uznávaného antropologa.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Kniha nabízí zcela nový pohled jak na dynamický vztah marxismu a mocenské politiky, tak na celkový politický a intelektuální vývoj ve středoevropských komunistických diktaturách po Stalinově smrti.