Částečně autobiografické dílo popisuje v postavě Štěpána Dedala dospívání a intelektuální, náboženské, politické a umělecké zrání studenta dublinského jezuitského gymnázia.
Paranoidní thriller od velmistra žánru sci-fi vrhá čtenáře do chmurného světa budoucnosti, do Ameriky zničené válkou, mezi Američany, kteří žijí hluboko pod povrchem zemským, protože jinde není bezpečno.
Románová prvotina v novém překladu Radovana Charváta význačného rakouského spisovatele je literárním plodem jeho pobytu ve vojenské škole v Eisenstadtu a v Hranicích na Moravě.
Vonnegutův nejčernější román pojednává o člověku, který v dětství nešťastnou náhodou zastřelil těhotnou ženu a v pozdějším životě se k této tragické události - a fatálnímu provinění - musel chtě nechtě neustále vracet.
Asi každý v sobě chová slova, která by chtěl před někým vyslovit, ale z nějakého důvodu to nejde. Holoubek Bolu zjistil, že k tomu, aby něco řekl, ještě nemusí mluvit. Zjistil, že ticho je také velmi kouzelné.
Zatímco v Liberci se na konci devatenáctého století zaváděly první tramvaje, v Brazílii si přistěhovalci stavěli hnízda na stromech, aby v pralese přežili. Jejich příběh je příběhem českým, německým i brazilským.
Mungo a James vyrůstají na sídlišti v Glasgow a měli by být zapřisáhlými nepřáteli – Mungo je protestant, James katolík. Jenže místo toho se do sebe zamilují.