Na rostoucí ohrožení ze strany sousedního nacistického Německa zareagovala v polovině třicátých let minulého století Československá republika, po vzoru již tehdy legendární francouzské Maginotovy linie, výstavbou mohutného fortifikačního systému.
Beletrizované vzpomínky Josefa Kasala, českého vojáka první světové války, který padl do ruského zajetí a přežil hlad, nemoci i kruté podmínky v Semipalatinsku a sibiřském Permu.
Předkládaná publikace je zaměřena na popis a výklad událostí posledních týdnů a dnů existence komunistického režimu v Československu na různých místech republiky, ve velkých centrech i na „venkově“
Jaký byl svět před sto lety? Současným čtenářům jej poutavě přibližuje výbor důležitých a zajímavých historických dokumentů z počátečních let první republiky (1918–1925).
V období švédské fáze třicetileté války sehrávala řeka Odra velmi důležitou úlohu pro znepřátelené armády, a to jak na pomořanském území u jejího ústí, tak po obou březích proti proudu přes braniborskou Novou Marku až do nitra zemí Koruny české.
Kolem barokního sloupku ztraceného v lesích Horního hvozdu se otáčely dějiny i osudy lidí. Zde se stýká Dolní a Horní Rakousko s Českou zemí, zde stojí jeden z kamenů a symbolů staré Střední Evropy.
První věrohodná zpráva o českém státu se váže k roku 895 a týká se právě cesty – cesty českého vládce Spytihněva I. z Prahy do Řezna. V následujícím tisíciletí vykonali čeští panovníci stovky cest. Nucená plavba posledního českého panovníka Karla na
Pilíře prvorepublikové obrany proti Hitlerovi – zrození ŘOP, plány a výstavba, osádky, objekty a podzemí, poválečný vývoj. Vše o objektech, které měly sehrát klíčovou úlohu za Mobilisace 1938.
Fake historie, to jsou falešné zprávy o minulosti. Navrhoval Hugo Boss nacistické uniformy? Mysleli si středověcí lidé, že svět je plochý? Ustřelil Napoleon nos Sfinze? Odpověď na všechny tyto otázky zní nikoli.
