Toto je příběh Davida Placzka, nejstaršího syna židovských idealistických průkopníků v Palestině — německé matky a českého otce. David zde bohatým a jedinečným jazykem popisuje, jaký byl jeho každodenní život a jak přežil holokaust daleko od vlasti.
Autor tuto knihu pojal jako pokus o vyrovnání se s vlastní komunistickou minulostí. Říká, že je to „sonda, o kterou by se měl v nějaké podobě snažit každý dospělý obyvatel této země. Protože komunistické stíny dopadají na všechny.
Poutavá autobiografie umožňuje čtenáři spolu s autorem projít a s tvrdostí pocítit stupňovitou cestu od dantovského „pekla“ rodinných tragédií dětství až po vrcholné hledání duše, neuspokojené žádným dočasným pokladem.
Historik a novinář Peter Vronsky se snaží pochopit, jak nové poznatky o povaze člověka a sklonů k násilí zapadají do lidské historie sahající až do pravěku, což je podle něj klíčem k pochopení podstaty chování sériového vraha.
Když se Mia ve svých osmatřiceti letech ocitne na prahu vyhoření, dá výpověď v práci a odjede do Japonska za svou spřízněnou duší Sei Šónagon, dvorní dámou a básnířkou, která žila před tisíci lety.