Jak to, že náš skutečný svět lze velmi dobře popsat pomocí matematických struktur? Přední americký kosmolog švédského původu Max Tegmark, profesor na MIT, se ve své nejnovější knize zamýšlí nad samotnou podstatou reality.
Autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem.
Kniha zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu.
Pátrání po okolnostech smrti Jana Masaryka připomíná křižovatku slepých uliček. Ať už kriminalisté, historici a publicisté sledovali domněnku ministrovy sebevraždy, anebo se vydali po stopách a motivech vražedného činu,...
Zcela výjimečná kniha mimořádné autorky, nabízí hlubokou sondu do ruské společnosti a pomáhá porozumět jejímu současnému vývoji. Autorka byla oceněna Nobelovou cenou za literaturu na rok 2015.
Monografie deseti českých a slovenských autorů je věnována problematice recepce myšlenek Francouzské revoluce v českém prostředí přelomu 18. a 19. století.
Kniha amerického psychologa Thomase Gordona, nominovaného na Nobelovu cenu za mír, srozumitelně a názorně popisuje postupy, jak komunikovat s dětmi, jak posílit spolupráci v rodině a jak efektivně řešit problémy.
Rukopisně dochovaný letopis Františka Vácslava Felíře, měšťana a úředníka Starého Města pražského, je nejrozsáhlejším popisem života a událostí v Praze z první poloviny 18. století.
V srpnu 1870, ve vesničce Hautefaye, v kraji Dordogne byl během dvou hodin odsouzen jistý mladý šlechtic a pak zaživa upálen za přítomnosti několika set osob, které jej obviňovali, že vykřikoval: "Ať žije republika!"