Nejprodávanější tituly v roce 2025
dle období

Kniha se zabývá interpretací dějin z pohledu různých států. Je vytvořena jako obraz jedné a té samé události - druhé světové války.

Jižní Amerika se má stát novou bojovou frontou pro konečné vítězství Třetí říše. Úspěchy německých vědců jsou nesporné, a kdyby měli ještě pár roků k dispozici a německá vojska neutrpěla porážku, kdoví, jak by se osudy světa dále vyvíjely...

V noci z 20. na 21. 8. došlo k vojenskému přepadu země takřka ze všech stran. Během této vojenské invaze s operačním názvem Dunaj, kulkami okupantů a pod pásy jejich tanků zahynulo 148 občanů ČSSR.

Autor v knize Promluvili o zlu předkládá zamyšlení nad vzájemným vztahem dějin a paměti. Práce však není jen teoretickou úvahou, ale také nevšední interpretací vzpomínek přeživších holocaustu.

Co způsobilo výbuch třicetileté války, nejničivějšího konfliktu předmoderní doby, který – podobně jako později napoleonské války – nasměroval Evropu do zcela nové etapy jejího vývoje? Tato otázka mobilizuje již celé generace historiků.

Ojedinělá a reprezentativní antologie přináší ukázky z děl žen, v jejichž literární tvorbě se nějak odrazila tematika nacismu a holocaustu.

V rozhovoru, který tvoří první část knihy, hovoří autor dokumentů Lukáš Přibyl o tom, jak složité a někdy dobrodružné bylo pátrání po svědcích.

Tato encyklopedie seznamuje čtenáře s významnými postavami, popisuje každou bitvu, každé významné tažení, uvádí desítky vysvětlujících mapek, schémat a plánků.

Publikace obsahuje výběr autorových článků a komentářů od roku 1998, které jsou doplněny dosud nepublikovanými úvahami o aktuálních politických tématech.

Práce Mezi Mnichovem a Prahou: umění 19. století, která je dílem kolektivu autorů vedených Taťánou Petrasovou a Romanem Prahlem, se zabývá jednou z evropských metropolí, které v 19. století formovaly české umění.

Kniha zachycuje pozadí sbližovacích pokusů české a německé politiky na sklonku 19. století.

Vzpomínky těch, kteří přežili krutost esesáků ještě v době, kdy byl Hitler mrtev a válka skončila.

Adolf Hitler se se svými stoupenci stáhl do vůdcova bunkru (Führerbunker) pod zničeným říšským kancléřstvím. Ví, že jím rozpoutaná válka je prohraná.

Vzpomínky M. A. Liškutína jsou příběhem lidí, kteří v březnu 1939 odcházeli z obsazené republiky, aby mohli bojovat proti fašismu a vrátit jí svobodu.

Rytířské duchovní řády jsou prezentovány jako významná sdružení, jejichž činnost byla úzce provázána se světem tehdejších společenských elit, tj. šlechty a bohatého měšťanstva, a byla také zásadním způsobem podporována panovníky příslušných zemí.

Publikace je věnována osudům příslušníků československé zahraniční armády na Západě, kteří byli zároveň absolventy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Válečné i poválečné osudy těchto mužů nelze žádným způsobem zobecnit - každý je jiný.

Předložená práce je výsledkem několik roků trvajícího studia problematiky posledního arabského státního celku na Pyrenejském poloostrově, tzv. emirátu rodu Nasr (1230-1492).

Studie přibližuje ohlasy české meziválečné politické scény na nástup Adolfa Hitlera k moci a jeho první kroky v úřadě; zahrnuje období od ledna 1933 do srpna 1934.

Na knize je výjimečná celistvost vzpomínek svědka, kterému bylo souzeno být u "počátku" i "konce" tragédie šoa.

Edice několika převážně drobných spisů o ženství a genderových vztazích z období mezi koncem 17. a koncem 18. století.